12.3.3 Doporučení pro praktickou realizaci renovace a oprav forem na zpracování plastů technologií navařování
Ing. Miloš Sova, CSc.
Při volbě technologie navařování je především třeba vycházet z rozboru následujících skutečností:
• stanovit rozsah a charakter opotřebení nebo poškození,
• znát spolehlivě jakost základního materiálu a způsob jeho tepelného zpracování,
• respektovat požadavky na vlastnosti návaru (tvrdost, odolnost proti danému charakteru opotřebení apod.),
• posoudit reálné možnosti následného obrábění návaru.
Nahoru Zásady vlastního navařování
Vlastní navařování je nutno (bez ohledu na použitou technologii) provádět při respektování následujících obecných zásad:
1. V případě výskytu trhlin provést jejich vybroušení do tvaru „U”.
2. U poškozených hran (vyštípnutých) začistit a zarovnat lomové plochy, u otupených hran provést v místě budoucího návaru zaoblení nebo skosení s plynulými přechody do ploch.
3. Provést dokonalé očištění povrchu, který musí být zbaven nečistot, mastnoty a oxidických vrstev.
4. Zajistit ochranu ploch v okolí návaru proti rozstřiku. K tomuto účelu je vhodné použít ochranné pasty (Antikarb, často Mask) a azbestové vložky (viz obr.).
5. Zajistit potřebný předehřev a možnost kontroly teploty v procesu navařování. Podle hmotnosti opravovaného dílu, jeho tvarové členitosti a množství přiváděného a odváděného tepla je nutno v některých případech navařování přerušit. V případě výraznějšího poklesu teploty navařovaného dílu provést její zvýšení ohřevem plamenem nebo v peci. Při nežádoucím zvyšování teploty přerušit navařování a pomalým ochlazováním ji upravit na požadovanou hodnotu.
6. Ve všech případech je třeba po ukončení navařování zajistit pomalé ochlazování (v azbestovém zábalu, v peci apod.).
7. V případě nebezpečí deformací opracovaného dílu zajistit fixaci tvaru pevným upnutím.
Příklad krytí okolí návaru ochrannou vstvou, azbestovou vložkou a grafitovou příložkou pro formování návaru:
Dále je nutno vzít v úvahu zvláštnosti použité technologie navařování a…