dnes je 29.3.2024

Input:

Přesnost na výkresech - časté chyby

4.4.2016, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 7 minut

2.8.7 Přesnost na výkresech – časté chyby

Doc. Ing. František Drastík, CSc.

Přesnost na výkrese

Přesnost, která musí být udána na výkrese se týká

- rozměrů,

- úhlů,

- tvarů,

- vzájemné polohy

- směru.

Přesnost tvarů, vzájemné polohy a směru náleží do tzv. přesnosti geometrických vlastností součástí.

Chyby přesnosti rozměrů

Přesnost rozměrů udávaná na výrobních výkresech je základním předpokladem pro správnou funkci celku po montáži a pro zaměnitelnost resp. vyměnitelnost komponentů, například provozem opotřebovaných součástí apod.

Pokud se jedná o výrobu jednotlivých kusů, je možné dodatečné slícování jednotlivých součástí pro montážní jednotku s co nejpřesněji vyrobenými rozměry, aniž by byla na výkrese přesnost nějakým způsobem předepsána. To však není možné ani u malosériové výroby, přesnost musí být vždy na výkrese předepsána, ať je to přesnost hladkých délkových rozměrů, úhlových rozměrů, závitů a dalších geometrických nebo konstrukčních prvků, není-li udána příslušejícími technickými normami.

Pokud se týká soustavy přesnosti pro hladké prvky součástí, v podstatě teprve období první světové války přineslo potřebu nějakým způsobem urychlit kontrolu rozměrů zejména obráběných prvků na součástech, a to nejen kontrolu výstupní, ale i průběžnou kontrolu přímo u stroje. Do té doby používané předpisy přesnosti číselnými mezními úchylkami, které podle své úvahy a s ohledem na funkci mohl kterýkoliv konstruktér i v jednom podniku předepsat odlišně od druhého, neumožňovaly tehdy sjednotit kontrolu, která při použití běžně používaných délkových měřidel, například posuvek, mikrometrů apod. byla pomalá a zdlouhavá. Z toho důvodu začaly podniky, zabývající se zejména výrobou zbraní, vytvářet své vlastní normy v podobě tabulek obsahujících vybrané číselné mezní úchylky, kterými se museli konstruktéři daného podniku řídit. Pak bylo možné pro vybrané nejčastěji se vyskytující rozměry ve výrobě a pro předepsané mezní úchylky vytvořit soustavu kontrolních kalibrů. Z těchto podnikových norem byla později vytvořena celosvětová soustava standardů stanovující polohy tolerančních polí označené písmeny a velikosti tolerančních polí, resp. dolní a horní mezní úchylky pro dané rozsahy rozměrů. Otázkou zůstává, zda jmenovaná celosvětová soustava v normách Mezinárodní organizace pro standardizaci ISO, převzatá do národních norem, je i nadále svoji stavbou vhodná pro současnou výrobu na číslicově řízených strojích a dalších moderních zařízeních vyrábějících s vysokou přesností, kdy programátoři musí stejně k přesnosti předepsané tolerančními značkami vyhledat číselné mezní úchylky, a tak tato soustava ze třicátých let minulého století pozbývá na významu.

Otázka další existence uvedené soustavy pro přesnost délkových rozměrů souvisí se současnými trendy předepisování přesnosti za pomoci předpisů geometrických tolerancí, zahrnujících i přesnost geometrických tvarů konstrukčních prvků.

Nutnost předpisu přesnosti

Aby nedocházelo k nedorozuměním ve výrobě a následně na kontrole, musí být přesnost rozměrů vždy předepsána. K tomu je možné užít více způsobů:

■ Pro ty prvky, které nebudou tvořit uložení, lze předepsat společnou přesnost rozměrů, která musí být uvedena v popisovém poli nebo v jeho bezprostřední blízkosti. Hodnoty mezních úchylek jsou dány tabulkami v příslušné normě pro všeobecné tolerance délkových a úhlových rozměrů.

Příklad předpisu všeobecných tolerancí rozměrů (a geometrických tolerancí) na výkrese součásti:

NEPŘEDEPSANÉ TOLERANCE ISO 2768-mK,

nebo jen

ISO 2768-mK.

Poznámka: Písmeno malé abecedy f, m, c, v značí úroveň (velikost tolerančního pole), písmeno velké abecedy H, K, L značí úroveň (velikost geometrické tolerance).

Mezní úchylky rozměrů jsou touto normou definovány jako souměrné vzhledem ke jmenovitému rozměru. Jestliže je požadována vyšší přesnost, musí se uvést individuálně u příslušné kóty; jestliže pro tzv. volný rozměr postačí větší tolerance, než udává norma, musí se rovněž uvést individuálně k rozměrům. Zcela chybný předpis pro všechny prvky, ať tvořící uložení nebo nikoliv, je například u popisového pole napsaný všeobecný požadavek na přesnost ± 0,1. Hodnota přesnosti ± 0,1 se vyskytuje na výkresech poměrně často zejména při kótování přesnosti roztečí děr pro šrouby, kde sice zabezpečí smontovatelnost pomocí průchozích šroubů, ale klady nároky na vysokou přesnost, a tím prodraží výrobu. Předepisovanou přesnost roztečí děr pro šrouby je možné a zcela nutné vypočítat z vůle mezi průměrem děr a průměrem šroubu.

Pro symetrické mezní úchylky e rozteče děr L platí vztah:

e = D – d,

kde D je nejmenší průměr díry pro šroub (dolní mezní rozměr díry),

d je největší průměr dříku šroubu (horní

Nahrávám...
Nahrávám...