Termooxidační stabilita plastů

14.2.6 Termooxidační stabilita plastů

Ing. Miloš Sova, CSc.

Předpokládá se, že polyolefinový materiál obsahuje aditivní systém, který představuje jeden nebo více antioxidantů nebo jiných stabilizátorů. Měří se doba, po kterou materiál se svým aditivním systémem obsahujícím antiozonanty, stabilizátory a jiné přísady nepodléhá oxidaci, přičemž se zkušební těleso udržuje izotermicky při stanovené teplotě v proudu kyslíku (ČSN EN 728). Zkušebním zařízením je diferenciální skenovací kalorimetr (DSC) nebo diferenční teplotní analyzátor (DTA). Při zkoušce se zkušební těleso zahřeje na zkušební teplotu (u PE 200°C) v dusíkové atmosféře, po…