dnes je 3.3.2024

Input:

Časté chyby na výkresech, typy výkresů

4.4.2016, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 6 minut

2.8.1 Časté chyby na výkresech, typy výkresů

Doc. Ing. František Drastík, CSc.

Vyhotovení výkresů

V současné době se můžeme setkat se dvěma typy konstrukčních a výrobních dokumentů. Jedny jsou vyhotoveny za pomoci dnes již velmi propracovaného softwaru, druhé klasickým způsobem "ručním" rýsováním. Rozhodnout, který z obou způsobů může obsahovat chyby, které ve výrobě způsobí škody na produktech, je obtížné. Každý z obou způsobů má své výhody i nevýhody. Metody "počítačového" vyhotovení výkresů jsou rychlé, přesné a pro konstruktéra přinášejí řadu výhod, například i v možnosti samočinné kontroly smontovatelnosti jednotlivých součástí či montážních jednotek. Nevýhodou jsou značné finanční náklady na pořízení jak hardwaru, tak softwaru. Z tohoto důvodu si mohou dovolit takový způsob vyhotovení dokumentů jen opravdu velké podniky, obvykle nadnárodní koncerny a jim podobné. V menších podnicích, obvykle specializovaných na kusovou nebo malosériovou výrobu součástí, by bylo použití "počítačového" zhotovování dokumentů záležitostí nákladnou a možno říci, že v malých provozovnách i zbytečnou.

Kvalifikační požadavky

Samozřejmostí by mělo být to, že vypracování dokumentace jak za pomoci počítačových programů, tak klasickým způsobem, by měli provádět pracovníci s velmi dobrými znalostmi nejen z teoretického oboru deskriptivní resp. konstruktivní geometrie, ale také obsahu technických výkresů, jejich uspořádání, promítání a zobrazování, kótování včetně předepisování rozměrové přesnosti, stejně jako v poslední době stále se rozšiřujícím požadavkům na určování přesnosti geometrických vlastností prvků na součástech. I při použití softwaru podporujícího a usnadňujícího tvorbu technického výkresu není zaručeno, že se na výkresech vyskytnou chyby, někdy dost zásadního rázu. Jak již bylo uvedeno, bývá to často důsledkem nedostatečné kvalifikace pracovníků, používajících takový software, zejména pokud se jedná o správné užití pravidel promítání, zásad správného předepisování mezních úchylek rozměrů a zejména neznalosti předepisování geometrických tolerancí. Výkresy s takovými nedostatky nelze ve výrobě dost dobře použít, často pak mají konstruktéři v tom kterém podniku práci "rozluštit", co vlastně chtěl autor nesprávně zapsanými předpisy vyjádřit.

Technologie

Častým nedostatkem na výkresech jsou příliš obsáhlé tzv. technické poznámky. Ty bývají vyvolány konstruktérů, kteří požadují, aby výkres obsahoval téměř doslovný výrobní postup produktu. Samozřejmostí by mělo být, aby technolog ve spolupráci s konstruktérem vypracoval technologický postup jako samostatný dokument. Na výkrese pak může konstruktér vypsat v technických požadavcích například stručně postup montáže jednotky nebo zařízení. Spory konstruktérů s technology o umístění nebo neumístění výrobního postupu na výkres by měly být řešeny vždy v neprospěch technologů, konstruktér musí však umístit na výrobních výkresech některé požadavky, například na požadovanou tvrdost v některých místech povrchu součásti, na tepelné zpracování k dosažení určité pevnosti apod.

V některých případech mohou být místo nápisů použity grafické nebo častěji písmenočíslicová označení, která však musí být srozumitelná a musí být obsažena například v podnikové normě, směrnici apod. Chybou je, jestliže ve výrobním závodě musejí dohledávat význam takových značek a požadovat po konstrukční kanceláři vysvětlení.

Uplatňování technických norem

Zejména pro tvorbu mezinárodně vyměňované dokumentaci je bezpodmínečně nutné dodržovat všeobecně platné mezinárodní normy, a to jak pro zhotovování, tak pro zacházení s ní, případně technické normy a pravidla používaná v celém podniku jednotně, s nimiž ovšem musí být výrobce zevrubně obeznámen. Ani podnikové normy, natož normy národní, by se neměly odchylovat od pravidel daných celosvětovými normami ISO, resp. pro evropský region technickými normami evropskými (EN). Často se na výkresech vyhotovených v konstrukčních kancelářích větších podniků nacházejí nejrůznější značky, které nemají oporu ve známých normách a je obtížné je bez znalosti podnikových norem vysvětlit. Národní technické normy, ale ani mezinárodní normy ISO, nejsou ze zákona závazné. Nutnost postupovat podle platných norem, což jsou všechny normy uváděné ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, nastává tehdy, jestliže se jedná o již zmíněné mezinárodně vyměňované dokumenty, ale i o dokumentaci náležející k výrobě zařízení, které podléhá certifikaci, a to jak samotné výroby, tak

Nahrávám...
Nahrávám...